Přelomový rozsudek zvyšuje šanci podnikatelů na odškodnění za krizová opatření v době pandemie

Nejvyšší soud vyhlásil k 11. září přelomový rozsudek ve věci sp. zn. 30 Cdo 63/2023 týkající se odpovědnosti za škodu vzniklou krizovými opatřeními. Obchodní společnost podnikající v maloobchodu se žalobou domáhala náhrady škody, která jí měla vzniknout v důsledku krizových opatření vydaných vládou České republiky za doby pandemie COVID-19, jimiž byl v určitých časech omezen a posléze zakázán prodej a poskytování služeb, čímž jí vznikla škoda v podobě ušlého zisku. Rozsudek, kterým Nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí prvoinstančního a odvolacího soudu, otevřel po více než třech letech od začátku pandemie cestu k uplatňování náhrady škody za covidová opatření i dalším podnikatelům.

Podle ustanovení § 36 odst. 1 krizového zákona (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákon) je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými podle tohoto zákona. Odpovědnosti se stát může zprostit pouze pokud prokáže, že si poškozený škodu způsobil sám.

Dle Nejvyššího soudu je z ustanovení § 36 krizového zákona zřejmé, že toto ustanovení obsahuje zvláštní skutkovou podstatu odpovědnosti státu za škodu, která se řídí krizovým zákonem a nikoliv zákonem č. 82/1998 Sb. (zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti) či jiným obecným právním předpisem. Odpovědnost za škodu dle předmětného ustanovení je odpovědností objektivní, bez zřetele na zavinění, která nevyžaduje, aby škoda byla vyvolána nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. K tomu Nejvyšší soud posléze dodává, že jelikož normotvorná činnost nemůže být posuzována jako nesprávný úřední postup, nelze v takovém případě dovodit odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Stát však může dobrovolně přijmout povinnost k náhradě škody způsobené výkonem legislativní činnosti jako jedné z činností orgánů veřejné moci, jak se tomu stalo v ustanovení § 36 krizového zákona.

Úvahy ohledně distinkce mezi krizovými opatřeními působícími na celém území státu a těmi směřujícími vůči konkrétní osobě či osobám Nejvyšší soud odmítl. Dodal ale, že nárok na náhradu škody podle § 36 krizového zákona budou mít pouze osoby, kterým vznikla škoda krizovým opatřením, které se jich týkalo.

Nejvyšší soud ve svém rozsudku potvrdil, že stát nese dle § 36 krizového zákona odpovědnost za škodu způsobenou krizovými opatřeními, a to bez ohledu na to, jestli byla tato opatření správná či nezbytná. Odpovědnost podle uvedeného ustanovení je založena na současném splnění tří předpokladů, kterými jsou

1. provedení krizového opatření,
2. vznik škody a
3. příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody.

Povinnost státu nahradit škodu nastupuje ve chvíli, kdy nastanou takové účinky krizového opatření, které vedou ke vzniku škody. Osoby, kterých se krizová opatření týkala a kterým v jejich důsledku vznikla škoda, se mohou domáhat její náhrady..

Výše uvedené rozhodnutí soudu, kterým byla potvrzena odpovědnost státu za škodu způsobenou těmito opatřeními, má významné dopady pro podnikatele a právnické osoby, které byly poškozeny omezením provozu či zákazem poskytování služeb v rámci krizových reakcí vlády České republiky.

Tato změna v soudním výkladu otevírá dveře pro podnikatele a právnické osoby, které utrpěly škodu v podobě ušlého zisku či jinak v důsledku omezení provozu.

Pokud byla i Vám způsobena v důsledku krizových opatření státem škoda, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář a požádat o právní pomoc při uplatňování Vašeho nároku na náhradu škody po státu.

Před finálním rozhodnutím bude nutné podniknout zejména následující kroky, se kterými Vám může pomoci naše advokátní kancelář.

Konkretizace škody: Nejprve budeme muset detailně zhodnotit, jakou škodu jste utrpěli v důsledku konkrétních krizových opatření. To zahrnuje analýzu vašich finančních ztrát a dalších faktorů, které byly ovlivněny těmito opatřeními.

Dokazování příčinné souvislosti: Bude třeba prokázat, že vaše škoda vznikla v příčinně souvislosti s konkrétními krizovými opatřeními. To zahrnuje shromáždění důkazů a vytvoření argumentace, která ukáže, že tato opatření byla hlavní příčinou vaší škody.

Komunikace s orgány veřejné moci: Může být nutné komunikovat s příslušnými orgány veřejné moci a státními institucemi, aby bylo dosaženo mimosoudní náhrady škody. Naše kancelář má zkušenosti s takovými případy a může vás zastupovat v jednáních s těmito institucemi.

Soudní řízení: Pokud nebude možné dosáhnout dohody o náhradě škody mimosoudní cestou, můžeme vás následně zastupovat v soudním řízení a hájit vaše práva před soudem.

Je důležité si uvědomit, že termíny pro podání žádostí o náhradu škody mohou být omezeny, proto je důležité jednat co nejdříve. Pokud jste utrpěli škodu v důsledku krizových opatření v souvislosti s pandemií COVID-19, neváhejte nás kontaktovat. Naše advokátní kancelář je připravena vám pomoci s vaší žádostí o náhradu škody a poskytnout vám právní pomoc v tomto důležitém procesu.

JUDr. Andrea Grivalská, advokát a partner Solers legal s.r.o.

Adéla Řezáčová, advokátní asistentka