Hlášení zaměstnávání cizinců: změna od 1. října 2025
Oblast pracovního práva a zaměstnanosti prochází další změnou. S účinností od 1. října 2025 nastala účinnsot novely zákona o zaměstnanosti, která mění dosavadní praxi ohledně ohlašovací povinnosti zaměstnavatelů vůči Úřadu práce.
Důrazně upozorňujeme, že tato změna zavádí nový přestupek – umožnění výkonu nehlášené práce – a klade na zaměstnavatele vyšší nároky v oblasti administrativy a dodržování zákonných termínů.
Co se mění v termínu hlášení nástupu?
Dosud platila povinnost nahlásit nástup cizince do zaměstnání nejpozději v den jeho nástupu. Od 1. října 2025 je tato lhůta zpřísněna: zaměstnavatel je povinen informovat krajskou pobočku Úřadu práce o nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce, a to nejpozději PŘED OKAMŽIKEM nástupu těchto osob k výkonu práce.
Cílem této změny je zamezit argumentaci typu „pracovník právě nastoupil, nahlásíme ho dnes“, která by mohla být využita při kontrole inspekce práce (SÚIP/OIP). Nově tedy musí být pracovník nahlášen již při zahájení kontroly. Změna termínu se týká pouze hlášení vůči Úřadu práce, nikoli vůči jiným orgánům (např. ČSSZ/OSSZ).
Koho se nová povinnost týká?
Změna se dotýká všech cizích státních příslušníků, tedy osob, které nemají české státní občanství. Konkrétně jde o:
- Občany EU, EHP a Švýcarska a jejich rodinné příslušníky.
- Osoby ze třetích zemí s pracovním oprávněním (např. zaměstnanecká nebo modrá karta).
- Osoby s volným přístupem na trh práce, včetně osob pod dočasnou ochranou.
Povinnost se vztahuje nejen na zaměstnance, ale i na vyslané pracovníky ze třetích států (dle zákona o zaměstnanosti). Subjekt, u něhož je práce vykonávána (uživatel), nemusí být nutně zaměstnavatelem. Jedinou výjimkou jsou pracovníci vyslaní na vnitřním trhu EU zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě, kde se nadále uplatní stávající lhůta a hlášení přes portál SÚIP.
Nový přestupek a sankce
Porušení této nové povinnosti je definováno jako nehlášená práce. Umožnění výkonu nehlášené práce je nově přestupkem, za který může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 3 000 000 Kč.
Co dělat při opožděném nahlášení?
Zákon nicméně pamatuje i na situace, kdy dojde k opomenutí:
- Hlášení zpětně do 5 dnů: Pokud zaměstnavatel provede hlášení zpětně do 5 kalendářních dnů od započetí práce, a zároveň v mezidobí nebyla zahájena kontrola inspekce práce, sice se jedná o nehlášenou práci, ale nebude postihována jako přestupek (SÚIP/OIP může věc usnesením odložit).Hlášení zpětně po více než 5 dnech: Zaměstnavatel se dopustil umožnění nehlášené práce. Nicméně skutečnost, že byl pracovník dohlášen, může být zohledněna při ukládání případné pokuty.
- Hlášení neproběhlo vůbec: V takovém případě hrozí pokuta až do výše 3 milionů Kč.
Jak provést hlášení?
Hlášení je plně digitalizováno a provádí se stejně jako dosud – prostřednictvím tzv. infokaret a sdělení, které by měly fungovat od 1. července 2024.
Pokud dojde k výpadku elektronického systému na straně MPSV, je důležité si uchovat doklad o nefunkčnosti (např. printscreen) a kontaktovat technickou podporu.
Tato novela klade na zaměstnavatele velký důraz na preciznost a včasnost plnění administrativních povinností. Doporučujeme všem klientům prověřit a upravit své interní procesy pro nástup cizinců tak, aby bylo zajištěno nahlášení Úřadu práce PŘED fyzickým započetím práce.
Máte dotazy k implementaci novely nebo potřebujete právní asistenci? Neváhejte se na nás obrátit.
